Rozhodně budou báječné, protože každý rok přináší novinky, které stojí za to. Technické, jako je Balance Spring Technology od Omegy, který díky zcela novému řešení a křemíkové technologii dokáže u sériových hodinek dosáhnout přesnosti chodu s odchylkou nepředstavitelné 0,1 sekundy za 24 hodin. Nebo strojek Stéphana Von Guntena s 30 patenty s rezervou chodu 1000 hodin.
Letos také přišla doslova záplava modelů s mechanismem toulavých hodin od: Atowak, Angles Watch, Dwiss, Art Mecanique Watches, Xeric a dalších zcela dostupných mikro značek. Jejich stále silnější vliv na celou scénu je dalším průvodním jevem jak roku 2023, tak nadcházejícího 2024. A co dalšího lze čekat od roku 2024?
Začněme průměry pouzder. Nemusíme procházet celou historii vývoje velikosti pouzder, aby bylo zjevné, že jsme se po velkém kole vrátili do 60. a 70. let, kdy i pánské velikosti začínaly na 32-34 mm průměru, aby se následně za standard začal považovat rozměr 36 mm. Důvody byly v oněch letech dva: Přibývající počet komplikací náramkových hodinek, které jako populární chronografy potřebovaly pro sčítače přece jen větší prostor. Druhý – obvodu zápěstí 17 cm až 20 cm zcela odpovídal právě tento průměr. To byla cesta k dané velikosti před půl stoletím.
A proč se k tomuto průměru pouzder výrobci nyní navracejí? Opět jsou tu dva hlavní důvody: popularita vintage stylu, tedy znovu „objevování“ značek jako Nivada Grenchen (nový Antarctic má dokonce průměr jen 35 mm), Vulcain, Eska … Pro návrat ke kořenům je ideální cestou nejen držet se vzhledu kusů ze 60. a 70. let, ale i jejich průměrů pouzder. Proto se mnozí vrátili k menším hodinkám.
Je to ale právě to, co většinový zákazník chce? Myslím, že vůbec ne. Ostatně vedle celé řady modelů o průměru 36 mm tytéž značky nabízejí velikostní alternativu v podobě velikosti 38 mm až 40 mm. Jinými slovy, o průměrech 36 mm se více píše a mluví, než by je zákazníci skutečně chtěli. Což nás přivádí k tomu, že i v roce 2024 bude především u mužů vládnout zlatá střední cesta. Zjednodušeně, existují v zásadě tři velikosti: malá 34-38 mm, střední 39-42 mm, velká 44-47 mm. Poslední je především vzhledem k náročné technice žádající prostor běžnější u dvou kategorií časomír: komplikovaných a dále pak sportovních, potažmo potápěčských hodinek. Jejich průměr pak může vrcholit až číslem 51 mm. Je tedy zela zjevné, že žádný z uvedených rozměrů nezmizí z povrchu zemského, nicméně převládat zjevně bude střední cesta.
Pak tu máme další téma – tvary a design pouzder. Pokud jde o první téma, je bezmála paradoxem, že byť právě 70. léta přinesla velkou revoluci v tvarosloví pouzder, současné retro se drží kruhu. Co tedy relativně nového přináší současnost? Stále větší členitost, a to vícedílných pouzder. Trend v letošním roce se ještě posílí. Příklad za všechny: Holthinrichs Deconstructed Meteorite s „neopracovaným“ 3D pouzdrem.
Číselníky a jejich barvy, struktura. Statistika je báječná a nesmlouvavá věc, a jedna taková sleduje zájem o barvy číselníků za posledního půl století. Vážně, existuje přehled vývoje zájmu o barvy od roku 1970 do roku 2022. Co říká? Top stars mezi barvami jsou samozřejmě: černá a bílá (společně se stříbrnou). Od 70. let a zájmu necelých 30 % zákazníků se v letech 2000 až 2010 dostala černá barva na samotný vrchol. Bezmála 50 % všech prodaných hodinek donedávna dostával černý číselník. Od roku 2010 po současnost následoval skluz dolů asi o 10procentních bodů. To doslova pádem lze nazvat oblibu bílé + stříbrné. Rovněž přišel roku 2010 a nezastavil se.
Na jaké barvy tedy v roce 2024 vsadit? Černá společně s bílou i nadále budou tvořit až 60 % vší nabídky, ale skutečná „rvačka“ je o modrou ve všech možných odstínech. Asi jen 30% zájem proti modré je o zelenou, šedou a křiklavé odstíny, jako jsou žlutá, oranžová a další. „Nezájem“ je o zlatou a champagne, stejně jako červenou.
Pozor ale, hovoříme o obecných trendech. Což neznamená, že by se takové hodinky jako Oris ProPilot X netěšily pozornosti. Stejně tak puzzle od Rolexu, letní kusy od Breitlingu, Defy Skyline 36 od Zenithu a tak podobně. Překvapením roku 2023 pak byl úspěch odstínu růžového kaviáru jako od Remy Cools nebo značky Visitor. Někteří dokonce říkají, že růžová zlatá, či kaviar jsou budoucí veleúspěšnou černou. Já to vnímám jako s nadsázku.
Pokud je řeč o struktuře číselníků, pak celá plejáda značek jako H. Moser & Cie., Atelier Wen, Awake sázejí na velmi náročné gilošování nebo volí náročný email fumé jako Armin Strom Tribute 1, Louis Erard, Seiko Presage Enamel. Druhou cestou je populární členitá plastická struktura třeba v podobě písečných dun jako u Ming 37,08 Sand. Podle nás je pak snad největším překvapením v tomto směru Kollokium Projekt 01 s 3D číselník z válcových kolíků. Jestliže doplníme, že za značkou stojí Emanuel Emch, Barth Nussbaumer i Amr Sindi, neudiví to. Stejně, jako fakt, že množství unikátních číselníků je dílem studia Cattin, které patří hodináři Voutilainenovi. Takový je třeba Ophion OPH 411.
Třetí cesta už započala před lety a pokračovat bude i v roce 2024: skeletování. Ať už úplné či částečné odkrývání části strojků. Samozřejmě je nutné zásadně rozlišovat, zda je řeč o strojovém nebo ručním skeletování jako známe u vynikající slovenské dvojice Molnar Fabry. Obě tendence, plné, zato stále nápaditější, a naopak skeletované číselníky budou i letos hrát prim.
Po několik minulých let veleúspěšný styl vintage či heritage, chcete-li, lehce ustupuje. U značek, které znovuzrodily svoji historii, jako je Lebois & Co a jeho Heritage Chronograph, či Aquastar Benthos Heritage H1 nebo Yema Superman Bronze CMM.10, anebo Jacques Bianchi (JB200 Poulpro) je to zcela přirozené. Obdobně jako v případě Seiko Presage Style60´s GMT.
Přitom daná volba neudiví ani v případě firem, které teprve budují svoji minulost, jako je třeba Baltic a jeho řada New Gold PVD Collection. Je to zcela přirozené, protože dané značky nabídkou takových modelů tvoří svoji neexistující historii. Tato trasa ale snadno umí svést na scestí, jestliže se přitažlivý design zamění za jednoduché zvětšení půl století známých pouzder. Použije old luminiscenční nátěr, katedrální ručky a tak podobně. Takový styl už zákazníky tolik neláká.
Naopak velkým tématem současnosti, a tedy i roku 2024 je vzájemná spolupráce značek, hodinářů, firem s designéry, umělci… Frederique Constant vytvořil přitažlivé kusy Highlife collection s umělcem Tristanem Casara (The Avener). Zenith už podruhé tvořil společně s webovými stránkami Time & Tide, Fortis zase s webem Fratello. Hublot s umělcem Takashi Murakami uvedl hodinky-květinku ze safíru, Bulgari se spojil s tatérem Mo Coppoletta, TAG Heuer s Team Ikuzawa by Bamford.
Z mého pohledu je stejně přitažlivé, jestliže při onom spojení nejde jen o design. Technická spolupráce spojila značku Mathey-Tissot s Massena LAB, aby vznikl Chronograph ´68. Yema s hodinářem Olivierem Mori postavili Yachtingraph Tourbillon Mareographe k 75. výročí francouzského producenta. Louis Vuitton a Atelier Akrivia (Rexhep Rexhepi) zase stvořili oboustranný LVRR-01 Chronographe a Sonnerie.
Zkraťme to. Spolupráce, společné hledání nových cest není úplnou novinkou na švýcarské hodinářské scéně, jak dokazuje třeba celá existence MB&F, rozhodně se však stále více rozšiřuje. Přínos? To, co dříve přinášely jen speciální stroze limitované edice při různých ojedinělých příležitostech, se nyní stává stále častěji součástí nabídky i zavedených značek. A to hodinářskou scénu i v roce 2024 obohatí. Zaplať pánbůh za to.