Reálně, tedy vycházeje ze skutečných faktů, patří právě Breguet zřejmě mezi zcela nejstarší švýcarské hodinářské značky – slaví 250 let. Samozřejmě si to připomíná klasickým modelem, ale nás zaujalo něco jiného, využití výročí k tomu, aby zároveň nasměroval design k moderně, což potvrzuje model Experimentale 1. A není to jediný výrobce, který se poohlíží po mladých zákaznících, kteří neprahnou po další, už kdo ví kolikáté retro edici.
Vraťme se ale k našemu „staříkovi“ Breguetovi. Ne, že by v minulosti nestavěl moderní modely, včetně využití progresivní cesty použití magnetů například pro funkci odbíjení v modelu Classique Chronométrie 7727. Ovšem Experimentale 1, to je něco zcela jiného. Trefíte na první dobrou při prvním pohledu na novinku, že jde o Breguet? Já bych zaváhal. Tím neříkám, že je to špatně, nicméně bych klidně tipoval i jinou značku.
Čeho se zbavit?
Přitom tato moderna vychází z regulátoru Ref. 3448 námořního chronometru, který byl roku 1820 předán astronomovi Alexisovi Bouvardovi. Vždyť Abraham-Louis Breguet byl 1814 jmenován Ludvíkem XVIII. hodinářem francouzského královského námořnictva.
Obě časomíry mají obdobné základní schéma: na pozici 12 je mimostředná sekundová ručka, centrální je minutová a na pozici 6 je hodinová. Pouzdro, jako všechny limitované edice k 250letému výročí je z18karátového zlata (54 dílů). Má průměr 43,5 mm a výšku 13,3 mm s voděodolností 100 m. Kontrast zlata a modrých dílů strojku, včetně modřených šroubků a trojice ruček, je umocněn tím, že safírový číselník na čtyřech zlatých sloupcích odkrývá celý mechanismus Calibre 7250.
Na ostře řezaných moderních konturách pouzdra je přesto ponecháno typické breguetovské sloupořadí na boku. Stejně klasicky působí korunka s psacím písmenem B. Na okruží dýnka se safírovým středem je pak nápis: Horloger de la Marine odkazující na slavného hodináře.
Podle mne je však tím nejpodstatnějším nikoliv design novinky, ale její technika.
Pokud zůstaneme u odkazu mistra Bregueta, pak ten si patentoval jen dvojici řešení – mechanismus konstantní popudné síly a tourbillon. A to z jediného důvodu, usiloval se dosáhnout maximální přesnosti chodu, která byla v jeho době tak žádoucí pro námořnictvo. Přesněji pro stanovení zeměpisné délky polohy lodí.
Čeho se potřebují hodinky zbavit, aby šly co nejpřesněji? Po prvé: Nepravidelného isochronismu, tedy amplitudy, nebo-li nepřesného vypouštění krokového kola, a tudíž vykyvování věnce oscilátoru. Za druhé: Zemského magnetismu, který svého času mohl „slepovat“ kolonky vlásku a zcela narušit přesnost chodu. Za třetí: Co nejrychleji je třeba „setřást“ následky případného rázu do hodinek, které přirozeně naruší přesnost chodu.
Tři rady děda vševěda?
Dnes už není pro řešení tří úkolů dosažení přesnosti chodu nutné pídit se po třech radách děda vševěda. Řešení jsou známa: použít mechanismus konstantní popudné síly, nemagnetický vlásek třeba z křemíku a uložit strojek do pouzdra schopného absorbovat rázy. Odpověď Bregueta? Moc jednoduché. Takže?
Nepravidelnost vypouštění krokového kola kotvičkou, vinou slábnutí hnacího péra, se Experimental 1 rozhodl řešit nově. „Vykašlal“ se na běžná řešení pomocí mechanismu konstantní popudné síly a jednoduše sáhl po magnetech (magnety Breguet využil v Classique Chronométrie 7727). Teď jimi nahradil palety kotvičky, a to hned jedním párem. Jeden přitahuje, druhý odpuzuje magnety zasazené na „druhé straně“, tedy do hřídele oscilátoru. Což kromě přesného kroku zaručuje absenci tření a také důsledné vycentrování hřídele krokového kola. Vlastně dvou, jednoho vyrobeného technikou LIGA (NiP12) a druhé z titanu třídy 2. Další komponenty kalibru jsou z antimagnetického materiálu Niva Gaussu.
Jelikož je síla magnetického pole konstantní (neodymové magnety, na rozdíl od feritových, jsou věčné, vyjma několika situací včetně vysokých teplot nad 80 stupňů Celsia nebo silného magnetického pole), nemá slábnutí hnacího péra na isochronismus strojku vliv. Tím, se novinka zbavila prvního problému, který se Abraham-Louis Breguet před 227 lety snažil vyhnout (patent z 9. března 1798).
Nyní jsme u druhého řešení, tedy cesty, jak se zbavit vlivu zemského magnetismu na kovový vlásek krokového ústrojí. Samozřejmě, že výrobce sáhl po nemagnetickém materiálu (vlásku z křemíku). Běžně má výšku 0,02 mm a hmotnost 1 mg. V hodinářství jsou známy nejméně tři vhodné materiály: křemík poprvé použitý Ulysse Nardin, titanová slitina Nivachron a nově carbon od TAG Heuer. Ale nejen to.
V duchu tradic své značky ale zcela vědomě zvolil i další z jediných dvou řešení, které si kdy A.-L. Breguet patentoval – tourbillon (patentovaný roku 1801). Experimentale 1 zvolil klasické řešení: minutové otáčení klece (průměr 13,7 mm a výšku 5,45 mm). Má hmotnost 0,60 g a je sestavena ze 74 komponentů. Strojek 7250 má odolnost vůči magnetickému poli až 600 Gaussů, což je desetinásobek hodnoty, kterou udává norma ISO 764 pro časomíry.
Do třetice je tu otázka, jak se vypořádat s případnými rázy do hodinek, a tedy narušení přesnosti chodu? Breguet opět zůstal věrný sám sobě, protože právě on se, společně s necelou trojicí jiných značek, vydal v případě sériových hodinek za vyšší frekvencí než 4 Hz, tedy 36 000 polokmitů/h. Jde například o TAG Heuer, Chopard nebo DeBethune.
Experimentale 1 zvolil frekvenci 10 Hz, tedy 72 000 polokmitů/h. K čemu je tak vysoká frekvence, tedy vyšší rychlost vykyvování věnce oscilátoru, a tudíž vypouštění krokového kola kotvičkou dobrá? V daném případě právě na to, aby v co nejkratším čase po rázu, který může chod strojku zpomalit, opět „dohnal“ správnou frekvenci a odchylka přesnosti se ta stala zanedbatelnou.
A máme to – hotovo. Zásadní otázkou ovšem je, zda všechna tři řešení vůbec přinášejí kýžený efekt, jinak by šlo jen o marketingovou sebechválu a odkaz na historii, která by ostatně u příležitosti 250 výročí nebyla tak úplně od věci. Povedlo se!
My dáváme palec nahoru, Experimentale 1 hovoří o ověřené přesnosti chodu strojku Caliber 7250 (37 kamenů, 266 dílů) s odchylkou 1 sekunda za 24 hodin, takže získal punc Breguet kategorie Scientific. Mimořádná přesnost mezi mechanickými hodinkami. Navíc hovoříme o prvním bezkontaktním krokovém ústrojí.
Foto: Breguet
Breguet
Experimentale 1
Strojek: mechanický s ručním nátahem
Pouzdro: průměr 43,5 mm, výška 13,3 mm, zlato
Kalibr: 7250, průměr 33,8 mm, výška 6,3 mm
Frekvence: 72 000 polokmitů/h
Rezerva chodu: 72 h
Kamenů: 37
Voděodolnost: 100 m
Edice: 75 ks
Cena: 320 000 CHF
