Je to příběh typický pro Rakousko-uherské mocnářství. V roce 1796 se narodil v Praze Karel Suchý, aby se jeho potomci, kteří nazvali v roce 1849 vídeňskou firmu Carl Suchy & Söhne, stali hodináři císaře Františka Josefa I. Zhruba 100 let od konce hodinářského rodu Suchých se vrátila značka znovu na scénu (2017-2018) s příznačně nazvaným modelem Waltz No. 1. Po pěti letech, a uvedení na český trh na výstavě SEW Praha, se objevila nová řada opět vztahující se k Vídni – nazvaná Belvedere.
Jak to tedy bylo s rodinou Suchých a jejich vzestupu po hodinářském žebříčku až k rakouskému císařskému trůnu?
Cesta do Vídně
Po Karlu Suchém se podnik rozdělil, či přesněji rozrostl na pražskou a vídeňskou větev. Jestliže Hans Suchy otevírá na Rotenturmstraße 6 v centru Vídně prodejnu, jeho bratr Johann Anton druhý obchod zase v Praze. A následuje další z rodu, Carl Suchy junior, který je zřejmě jediným Čechem, který ve švýcarském La Chaux-de-Fonds zakládá vlastní hodinářský provoz, aby mohl dodávat strojky a další díly do svých hodinek. Rodinná nit uznávaných vídeňských a pražských hodinářů se přetrhla v Praze v roce 1907, kdy se novým majitelem Carl Suchy & Söhne a obchodu Na Příkopě stává Adolf Červinka. Ve Vídni je to v roce 1918, kdy vdova po Hansi Suchem zavírá podnik.
Bylo to tedy 110 a 100 let, kdy se na scéně znovu objevila značka Carl Suchy & Söhne. Opomenout nelze ještě jedno výročí – právě uběhlo 200 let od oficiálního založení firmy v roce 1822. Dost důvodů, připomenout tři generace významných hodinářů rodu Suchých.
Zdánlivě to vypadá, že za česko-rakouskou značkou jsou jen tyto země a jejich hodináři. Už jsme se ale zmínili, že v minulosti se neobešli bez provozu v La Chaux-de-Fonds. I dnes je tomu obdobně. Už první řada Waltz sázela na strojek od Vaucher Manufacture Fleurier s automatickým nátahem za pomoci mikro-rotoru VMF 5401. A nejen to. Nezávislý švýcarský mistr hodinář Marc Jeni upravil strojek a splnil přání designérů – na číselníku se musí tančit vídeňský valčík. Mluvíme o disku na pozici 6, který nahrazuje sekundovou ručku.
Druhá řada „dotančila“ v rytmu valčíku trochu jiným směrem – až k vídeňskému Belvederu.
Palác Belveder
Zahradní palác Belvedere si nechal postavit princ Evžen Savojský (1663-1736) jako letní rezidenci, tehdy vlastně za městem. Dnes jde o stavbu uvnitř města, uchovávající jednu z nejcennějších uměleckých sbírek Rakouska. Název tohoto architektonického skvostu z počátku 18. století v překladu znamená „krásný výhled“. To je podle nás snad ono spojení s hodinkami totožného názvu. Robert Punkenhofer, kreativní ředitel a generální ředitel společnosti Carl Suchy & Söhne přidává ještě fakt, že Evžen Savojský byl mužem své doby, časů slávy.
Dalšími, kdo opět stáli za vznikem novinky jsou designér Milos Ristin a mistr Marc Jenni z již třetí generace hodinářů. Kdo si vzpomene na posledního jmenovaného, jistě se mu vybaví, že tento nezávislý hodinář (od roku 2008) pracoval pro Tiffany & Co., založil vlastní ateliér Nobletime ve švýcarském Dengles, tvořil jak vlastní modely (například řadu Prologue), tak stavil strojky pro značky Wintour, Vault, New Britain, Tire´d Watch a samozřejmě také Carl Suchy & Söhne.
Čekali jsme, co se po „tančícím“ disku nahrazujícím sekundovou ručku v modelu Waltz No. 1 objeví v Belvedere. Po pravdě řečeno nám totiž přišel „krásný výhled“ z designového hlediska dosti značným odklonem od „valčíku“. Jde totiž o vskutku ryze sportovní kus s poměrně masivně působícím ocelovým pouzdrem o průměru 40,8 mm, se širokou lunetou a výškou pouzdra 12,2 mm. Sportovní styl umocňuje i pryžový integrovaný tah, stejně jako voděodolnost 100 m a masivní indexy i ručky s luminiscenčním povrchem. Odkaz na to, že jedna ze tří verzí novinky nese označení Danube, tedy Dunaj (modrý číselník a tah), je trochu zvláštním propojením. Další dvě varianty nesou názvy Day and Night a jsou v bílé a černé barvě. A spojitost s Belvedere? Především jde o rytinu paláce na zlaceném rotoru a půdorys parku na vnitřní straně tahu.
Pokud jde o strojek, je to trochu zvláštní. Oficiální označení zní: kalibr CSS201, což, jak se dočtete v materiálech samotné firmy, je Dubois Dépraz DD90000. Ovšem onen DD strojek je kompletním kalendářem, kterýžto Belvedere nemá, jen datumovku. Takže musíme jít ještě „hlouběji“ a konstatovat, že jde o základ, který Dubois Dépraz používá pro své moduly včetně kalendářních, a to je v zásadě ETA 2892. Tomu by odpovídaly technické parametry: frekvence 28 800 polokmitů/h, rezerva chodu 42 h.
Je tedy vůbec něco, čím nový kus navazuje na tančící Waltz? Ano, vtipný detail – místo otáčejícího se datumového věnce, který tak po 24 hodinách do okénka posune další číslovku, se u tohoto kusu otáčí střed číselníku. Tudíž datum se každý den objevuje na novém místě číselníku.
Dvousetletí od založení tehdy české firmy oslavuje Belvedere sportovním kusem. Asi je za tím snaha o volbu nových zákazníků, nikoliv nostalgických milovníků historie, ale fandů dnešních trendů. Proč ne. Jistou dávku výjimečnosti pak představuje fakt, že se jedná o limitovanou edici vždy jen 100 kusů každé z oněch tří verzí. „Valčík“ začínal se čtyřmi verzemi po 22 kusech. Počty tedy rostou a historie zůstává. Přinejmenším pro nás v Čechách je milé poznání, že Karel Suchý tvořil hodinky i pro císařovnu Sisi.
Foto: Carl Suchy & Söhne
Carl Suchy & Söhne
Belvedere
Strojek: mechanický s automatickým nátahem
Pouzdro: průměr 40,8 mm, výška 12,2 mm, ocel
Kalibr: CSS201
Frekvence: 28 800 polokmitů/h
Rezerva chodu: 42 h
Kamenů: 21
Voděodolnost: 100 m
Edice: 3 x 100 ks
Cena: 6400 euro
