Stál jsem mezi jejími rozkročenými nohami a zíral vzhůru. Rychle spěchám, omluvit se Velké dámě, jak se říká Eiffelově věži, abych nebyl špatně pochopen. Už jsme u jejich nohou po několikáté a stále znovu jsem … unešen? Překvapen? Udiven? Nevím, je to směs pocitů a asi nejsilnější je obdiv, že takové dílo před 127 lety vůbec vzniklo. Čas je k ní milostivý, stejně jako ona skládá poctu času a největšímu hodináři Abrahamu-Louis Breguetovi. Železná dáma a hodinky prezentují mistrovství zakleté v čase.
Je to zřejmě rovných 130 let, kdy Gustave Eiffel poprvé nakreslil na papír svoji představu nejvyšší věže světa. Právě v květnu 1886 totiž byl vypsán konkurs na 300 metrů vysokou věž na Martových polích v Paříži. Jenže Eiffel už měl za sebou jednu zkušenost. Ne, v té chvíli ještě vůbec nešlo o stavbu pro Paříž, ale pro Barcelonu, kde se v roce 1888 konala světová výstava. Byl se svým návrhem kovové věže odmítnut – drahé a vůbec ne elegantní. Takže když se na světovou výstavu v roce 1889 chystala Francie, nijak se Eiffel do konkurzu o stavbu věže nehnal. Až dvojice jeho inženýrů Émile Nouguier a Maurice Koechlin (už v roce 1884 vypracoval svoji představu), kteří přišli s prvními návrhy, ho přiměla se tématem zabývat. Navíc právě v té době byl na druhé straně Atlantiku, kde stavěl vnitřní konstrukci Sochy svobody od Auguste Bartholdiho pro USA. Ani pak nešlo vše hladce.
Teprve angažování architekta Stephena Sauvestra dodalo technicistní konstrukci eleganci a v druhé plošině restauraci. Do pásu pod balkonem první plošiny navíc bylo umístěno 72 jmen slavných osobností Francie, včetně otce hodinářství, jak je označován Abraham-Louis Breguet. Návrh dostal eleganci.
Největší konkurent navrhoval kamennou věž, dokonce až 500 metrů vysokou, což bylo zjevně nereálné. Vždyť i Eiffelova „skeletovaná“ věž vysoká 300,65 metru (dnes má s vysílací anténou 330 m) musela být schopna odolat větru o rychlosti 180 km/h, kdy by se její špička vykyvovala do stran o 12 centimetrů. I když Železná dáma byla senzací světové výstavy, bylo určeno, že po 20 letech bude demontována. Takže zápas o ni vedl Gustave Eiffel i dlouho poté, co se stala symbolem Francie. Po dlouhých 40 let šlo o nejvyšší stavbu postavenou člověkem.
„Tak jako on bránil svoji věž, já musím dnes bránit jeho památku a zajistit, aby věž zcela nezastínila samotného muže, Eiffela,“ říká pravnuk Philippe Couperie-Eiffel, prezident sdružení Přátel Gustave Eiffela, které má přes 7000 členů. Potomek připomíná například fakt, že vrata panamského průplavu jsou replikou patentu slavného inženýra, že postavil most Maria Pia v Portu, slavný viadukt Garabit, budapešťské železniční nádraží …
S pravnukem Eiffela mě seznámil zlozvyk dívat se „neomaleně“ na hodinky na zápěstí lidí okolo. Byli jsme na oslavě v butiku hodinářské značky Custos ve švýcarské Ženevě. Nedaleko byl hlučný herec Gerald Depardieu s hodinkami Custos na zápěstí. Jenže já nepokrytě koukal na zápěstí pána se skleničkou vína vedle mne. Usmál se: „Zasadili jsme se, aby jméno Eiffel nesla jedna univerzita, udělujeme ceny s jeho jménem, tak proč by neměly existovat i hodinky Challenge Gustave Eiffel?“
Kříž svatého Ondřeje
Když máte jako my v rukou, ať už kterýkoliv model řady Custos Challenge Gustave Eiffel, vnímáte nejen zrakem, ale i citem, jak jsou tyto hodinky plastické, jsou jako známá věž se žebrováním na bocích pouzdra tvaru tonneau. „Jen právě tato struktura vyžaduje na každém kusu 45 minut obrábění,“ vysvětluje nám designér značky Antonio Terranova v sídle Franck Muller Group nedaleko Ženevy. Vnímáme, že i pro něj, stejně jako dalšího zakladatele hodinářské značky Sasouna Sirmakese je tato řada víc než jen další kolekcí. Je dílem, s nímž oba zcela souzní. Ať jde o techniku: kus jen se třemi ručkami, chronograf nebo tourbillon. Všechny verze vždy s pérovníkem v podobě kola strojovny výtahů, které vyvezly pasažéry do ve své době nebývalé výšky 128 metrů. Přičemž dvojice historických výtahů je dodnes funkčních. Na číselníku hodinek je vidět pavoučí síť ocelových dílů jako na věži, stejné detaily je vidět na korunce pouzdra, nemluvě o číselníku. Ten napodobuje čtveřici nohou stavby s 2,5 miliony nýtů, která vznikla všeho za 2 roky a 2 měsíce.
Tvar hlavních nosníků časomír řady Challenge Gustave Eiffel není pouze odkazem na konstrukci ocelové věže. Je to něco víc, přitakává Antonio Terranova. I sám slavný inženýr vědomě stvořil základy Železné dámy s odkazem na svatého Ondřeje. Světce, který prohlásil, že není hoden být ukřižován jako Ježíš, a proto zemřel na šikmém kříži tvaru X. Ten se stal symbolem víry ve své konání, stejně jako skromnosti. Takové, jakou jsem poznal i u pravnuka Philippe Couperie-Eiffela. „Naše rodina je natolik diskrétní, že ani nebyla mezi oficiálními hosty u příležitosti 100 let věže.“ Ostatně i dnes se na věž potomek tvůrce vypraví za rok tak 8 x i vícekrát, bez zbytečné publicity. „Jde mi o jméno Eiffel, o to, aby lidé nejen ve Francii věděli, že pradědeček postavil přes 300 staveb po celém světě, že je víc než jen tvůrcem ikony Paříže.“
Pouzdro z oceli, ale věž …
Asi bychom mohli říct, že Custos se v případě pouzdra tak stoprocentně nedržel své předlohy, protože Velká dáma je vyrobena z 18 000 dílů nikoliv z oceli, ale kujného železa odolného vůči korozi, nicméně s nátěrem. Vědom si toho, také Custos (založen 2005) sice nabízí variantu Steel, ale s šedým povlakem blízkým barvě železa nebo další Bronze Steel, naopak s bronzovým povlakem. Do třetice je k mání i verze s černým PVD.
Držet se velkého vzoru je pro Custos zcela přirozené. Ostatně i samotný název značky znamená v latině „strážce“. Jeho tvůrci se cítí být strážci tradic a tvůrci budoucnosti.
V případě vrcholného kusu Gustave Eiffel Tourbillon zvolil výrobce růžové zlato. Pouzdro má velikost 53,7 x 41 mm a výšku 16,75 mm a skrývá kalibr s ručním nátahem CVS2600 pracující na frekvenci 18 000 polokmitů/h, který nabízí rezervu chodu 60 hodin. Jednalo se všeho o 5 kusů.
Limitované jsou rovněž další edice, včetně bronzové, v počtu 324 kusů, což je výška věže bez antény. Pro ni použili tvůrci kalibr CVS350 s automatickým nátahem, frekvencí 28 000 polokmitů/h a rezervou chodu 48 h.
Pařížský suvenýr
Asi jen málo turistů, kteří přijedou do Paříže, se neohlížejí po nějakém tom suvenýru, když už nekoupí miniaturu Eiffelovy věže, tak alespoň tričko s touto ikonou. Na bulváru St. Honoré si fandové Železné dámy a časomír mohou vybrat i docela jiný, tikající suvenýr. Hodinky Saint- Honoré Tour Eiffel existují hned v několika variantách. Pro ty první získala pařížská klenotnická a hodinářská značka originální barvu z Velké dámy. Každých 7 let je totiž všech 60 tun barvy chránící železnou konstrukci odstraněno, aby dostala nový nátěr. Právě část z oné originální barvy hodináři získali a použili na lunetu se vzorem typickým pro konstrukci věže.
U příležitosti 130 výročí značky byl dokonce na lunetu modelu Tour Eiffel použit poškozený příčník ze železné ikony. A to na model s pouzdrem o průměr 42 mm z oceli (voděodolnost 50 m), který kromě stylizovaného křížového štrafování doplňuje i replika červeného kola výtahu v nohách věže, která je vlastně mimostřednou sekundovou ručkou. Detaily jak pouzdra, korunky, tak i oscilačního závaží strojku SW 200 jsou rovněž odkazem na ikonickou stavbu. Tato verze tvoří 324 kusů z celkové edice 1885 časomír (rok vzniku značky). Ve stylizovaném boxu nechybí ani certifikát pravosti použitého materiálu z věže vydaný Výborem pro Eiffelovu věž. V nabídce je i verze s pryžovým tahem, na jehož rubu najdete všech 72 jmen, včetně velkého hodináře Bregueta, kteří jsou uvedeni na pařížské dominantě.
Zajímavé je, že nechybí ani dámská verze, včetně novinky s názvem (Champ de Mars) Martovo pole, kde stavba stojí. Pravda, v tomto případě už hovoříme o quartzovém kusu, zato za velmi přijatelné peníze. Desetinásobek naopak zaplatíte za pánskou verzi s tourbillonem. Sice jsme v těchto případech stále na „dohled“ od Eiffelovy věže, nicméně už bez autentických materiálů.
Věž jako ručka
Kdo by se podivoval nad tím, že jsou to právě francouzské hodinářské značky, které tak často hledají spojení se slavnou Velkou dámou nebo jejím stvořitelem. V druhém případě je to třeba tak, že zvolíte název firmy odkazující na jméno velkého inženýra – Gustave & Cie. Stojí za ní trojice mladých nadšenců, kteří na svém butiku na Rue Bénard v Paříži symbolicky v názvu Gustave protahují tiskací písmeno A v názvu do podoby Eiffelovy věže. Výrobce nabízí celkem pětici modelů včetně novinky Léon 12H. I toto jméno odkazuje na francouzskou osobnost – Léona Foucaulta. Fyzika a astronoma 19. století, který demonstroval rotaci Země kolem své osy pomocí až 11metrového kyvadla. Nejslavnější experiment provedl v pařížském chrámu Panthéon na 67 m dlouhém laně se závažím. Je tam dodnes.
Další francouzská značka Belvans Heritage, která rovněž používá mechanické strojky Miyota a navrhuje i kompletuje hodinky v zemi galského kohouta, konkrétně v Besanconu, zvolila jiné sepětí se slavnou věží. Pro protizávaží sekundové ručky používá stylizovaný tvar ikonické stavby. Hodinky o průměru pouzdra 38 mm z titanu nebo oceli mají osmiúhelný tvar.
Velká dáma na číselníku
Jsem vděčný osudu za to, že mne svedl také s osobností jakou je Jean-Marie Schaller, šéf a tvůrčí osobnost značky Louis Moinet. Jde o jméno tvůrce, který společně s A.-L. Breguetem prožil v jeho pařížském domě většinu svého života. Tento tvůrce vůbec prvního chronografu v historii (1816) by si rovněž zasloužil, aby jeho jméno bylo uvedeno na Eiffelově věži. Přičemž pan Schaller dělá vše pro to, aby se jméno L. Moineta vrátilo do seznamu mimořádných hodinářských tvůrců a stalo se známým na celém světě. Což symbolizuje i kolekce Cesta kolem světa za osm dní sestavená z osmi hodinek vzdávajících hold 8 městům světa. V jejím centru je Paříž symbolizovaná plastickou ručně rytou Eiffelovou věží na podkladu mapy města na Seině. Pro ručně vytvořenou zmenšeninu věže byl použit materiál z originálního nosníku Železné dámy, který bylo potřeba vyměnit, takže se z něj stal umělecký kousek. Takovým je i ručně malovaná mapa jako pucle sestavená z celkem 81 dílků.
Jean-Marie Schaller pro svých 8 dnů cesty kolem světa zvolil za první den hlavní francouzské město. Říká k tomu: „Paříž a Eiffelova věž jsou neoddělitelné. Po intenzivním pátrání jsem konečně získal skutečný fragment této mimořádné ikony. Pochází z trámu, který byl během příprav oslav stého výročí vyměněn.“
New York v kolekci zase představuje socha Svobody, jejíž konstrukci rovněž vytvořil Gustave Eiffel. Všech 8 kusů má pouzdra o průměru 40,7 mm ze zlata, strojek LM135 s ručním nátahem pracuje na frekvenci 28 800 polokmitů/h a je na pozici 6 vybaven létajícím minutovým tourbillonem. Rezerva chodu činí 96 hodin.
Ikonická Velká dáma nejen že odolala času, ale sama v té nebo jiné podobě měří čas nám, kteří s obdivem zvedáme zrak, abychom znovu a znovu žasli na její krásou a technickou vynalézavostí Gustava Eiffela, stejně jako hodinářů dneška.
Foto: autor, Custos, Belvans, Gustave, Louis Moinet, Saint-Honore,
