Je otázkou, co vás spíše osloví – název Endeavour Chinese Calendar Limited Edition, nebo fotografie s číselníkem zcela jednoznačně rozděleným na dvě zóny se srpečky dvou rozdílných škál, stejně jako dvojice rozdílných číslic a symbolem na pozici 12 a datem na pozici 6. Ať jedno nebo druhé, hned je zjevné, že tento kalendář není z kategorie běžných. Manufaktura H. Moser & Cie. společně s ateliérem Agenhor si troufli na něco mimořádného. Oč jde?
Řeč je o dvou kalendářích: čínském lunárně-slunečním (nebo také lunisolární) s 12 čínskými symboly let a jejich označením číslovkou. Druhým je klasický gregoriánský kalendář se středním slunečním časem a zobrazením dnů od 28 po 31 pro jednotlivé měsíce v okénku na pozici 6. A to všechno bez nutnosti korekce po dobu 12 let.
Proč 12 let?
Začněme poslední číslovkou – proč jen po dobu 12 let? Původní čínský kalendář nebyl čistě lunárním, tedy nevypočítával délku měsíce jen podle délky měsíční fáze, což je zjednodušeně 29,53 dne. Přesněji: 29 dnů, 12 hodin, 44 minut a 2,8 sekundy. Tedy nehovoříme o klasickém tak zvaném synodickém měsíci, kdy se bere v potaz doba od jednoho cyklu měsíční fáze po tu následující. Z toho vychází, že měsíce mají výhradně 29 a 30 dnů, což znamená, že rok má pak v průměru 354,36 dnů, nikoliv 365,25, a tudíž se „ztrácí“ 10,88 (zaokrouhleně 11 dnů). To by ale z dlouhodobého hlediska vedlo k rozporu kalendáře třeba se zjevnými projevy přírody – příchodem jara, léta…
Čínský kalendář tedy ještě včleňuje do výpočtu sluneční kalendář s 12 měsíci jako základem, ale doplněný o 13 měsíc se „ztracenými“ dny roku, nebo-li jakýmsi přechodným embolismickým rokem ve třináctém roce. Ten znovu na další periodu 12 let vnáší soulad s časem slunečním. Proto oněch 12 let bez nutnosti ručního zásahu do chodu časomíry.
V tento okamžik, pokud jste se „neztratili“, je jasnější, co se zobrazuje v průzorech tvaru srpu: vpravo to není 29,53 dne lunárního měsíce, ale 29 nebo 30 dnů čínského měsíce a vlevo 12 měsíců. Roky pak na pozici 12 zobrazuje jak znak čínského zvěrokruhu, tak daná číslovka, která končí číslem 12, protože po tolika letech je nutný zásah majitele hodinek, aby se „ztracené“ dny synodického zobrazení času dostaly do souladu se středním slunečním časem. Ten ukazují jak klasické centrální, tak mimostředná ručka. Kalendářní gregoriánské údaje pak věčný, či přesněji 12letý kalendář dnů s měsíci od 28 do 31. Dodejme, že mimořádně technicky náročné bylo dosáhnout také toho, aby korekce ve 13. roce byla poměrně jednoduchá. Technici vypočítali, že bez tohoto řešení by bylo nutné celkem změnit ručně 70 údajů během oněch 12 let chodu strojku.
Mistři kalendářů
Něco takového, tedy samostatné měření synodického času a středního slunečného a jejich následné spojení v jediné měření dnů, měsíců a let tradičního čínského kalendáře, už to je velké kouzlo techniky. Jenže v tomto případě ještě hodinky zobrazují zároveň gregoriánský kalendář. Výsledkem je, že Endeavour Chinese Calendar Limited Edition je světový unikát. Přinejmenším v onom spojení obou rozdílných kalendářních měření, protože další mistr nad mistry, vedle Jean-Marca Wiederrechta a jeho studia Agenhor, hodinář Michel Parmigiani dokázal postavit hodinky s lunárně-slunečním zobrazením času. Ten, který se používal a někdy dosud používá v arabském světě, kde je onen vsunutý měsíc nazýván Véadar. Blízko k tomuto řešení je také židovský kalendář, či pravoslavný, které zase zvládá Konstantin Chaykin. Všichni jsou mistry stavby komplikovaných kalendářních systémů.
Modul od Agenhoru
Ani nás nikdo další nenapadá. Zřejmě jsme vyčerpali jména hodinářů, kteří dokáží postavit náramkové hodinky s tak komplikovanými kalendářními schématy. Už z toho je zřejmé, že modul, postavený mistrem Wiederrechtem, s nímž jsme měli to štěstí svého času mluvit, je vskutku výjimečnou technikou. Je postaven na základě strojku H. Moser & Cie. HMC 200 s automatickým nátahem. Nový kalibr tedy nese označení HMC 210. Má průměr 32 mm a výšku 8,1 mm, pracuje na frekvenci 21 600 polokmitů/h, přičemž jeho rezerva chodu činí 3 dny.
Výjimečnosti tohoto díla odpovídá na objednávku vyráběná limitovaná edice, která nepřekročí celkem 100 kusů. Model je nabízen ve zlatém pouzdře o průměru 40 mm s temně modrým číselníkem večerní oblohy s emailovým povrchem té nejvyšší třídy označovaným jako technika fumé. Na něm pak můžete obdivovat onu udivující techniku: dvojí tvář hodinek dvojího měření času.
Foto: H. Moser & Cie.
H. Moser & Cie.
Endeavour Chinese Calendar Limited Edition
Strojek: mechanický s automatickým nátahem
Pouzdro: průměr 40 mm, výška 13 mm, zlato
Kalibr: HMC 210, průměr 32 mm, výška 8,1 mm
Frekvence: 21 600 polokmitů/h
Rezerva chodu: 72 h
Kamenů: 33
Voděodolnost: 30 m
Edice: 100 ks
Škatulka
Kolik že to máme časů?
Následující řádky berte jen jako jednoduché vysvětlivky, co je to hvězdný nebo lunární či měsíční čas, a kolik že jich vlastně je? Synodický, siderický, drakonický… Ano, měřit čas a stanovit délku měsíce lze mnoha způsoby. Takže…
Ta jednodušší varianta je sluneční čas. Buď pravý slunečný s rozdílnou délkou dne podle daného období v roce. Což by pro měření času bylo příliš složité, a tak používáme střední sluneční čas se 24 hodinami dne a od toho odvozeného výpočtu délky měsíců 28 až 31 dnů.
Mnohem složitější je to, jestliže vezmeme za základ nikoliv pohyb Země kolem Slunce, ale pohyb Měsíce kolem Země.
Jestliže pozorujeme pohyb Měsíce vztažený k jedné zvolené vzdálené hvězdě, je řeč o hvězdném čase, kdy den má 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy a měsíc, nazývaný siderický, pak 27 dne, 7 hodin, 43 minut a 11,5 sekundy. Běžnější je používání synodického měsíce, což je doba od jedné fáze Měsíce ke druhé a jeho délka je zjednodušeně 29,5 dne, přesněji 29 dnů, 12 hodin, 44 minut a 2,8 sekundy. No a spíše jen názvy doplníme ještě tři možná měření délky měsíce roku – tropický, anomalistický a drakonický. Všechny jsou kratší než výše jmenované.
