Měl jsem to štěstí s nizozemskými mistry hodináři Timem a Bartem Grönefeld mluvit před lety na hodinářské výstavě v Basileji. Tehdy jsem nepovažoval za možné, při pohledu na jejich tourbillony nebo jiné komplikace, že bych na jejich hodinky kdy mohl „dosáhnout“. Ale objevila se první nabídka značky Gröne a nyní modely řady Manueel One ve verzích Tim´s One a Bart´s One.
Jak to, že se na scéně objevily hodinky od nizozemských mistrů hodinářů, které stojí zhruba 57 000 Kč? Tedy o dvaceti či třicetinásobek méně než běžně nabízené kusy Grönefeld.
„Podznačky“ slavných
Na svých stránkách Grönefeld, stejně jako na ženevské jarní hodinářské výstavě, vítal návštěvníky informací, že nemá kapacity na dodávku dalších hodinek. Zjevně proto, i ve snaze uspokojit alespoň částečně jejich příznivce, zvolili Nizozemci „recept MAD“. Myšleno MB&F, která nabízí „za levno“ (myšleno kolem 70 000 Kč), pod značkou M.A.D., možnost nosit na zápěstí časomíru, sice s běžným strojkem, zato s DNA finančně poměrně nedostupného výrobce. Podobnou cestou se vydal i Stepan Sarpaneva a jeho „podznačka“ SUF (Sarpaneva uhren fabrik). Vždyť z 21 nabízených modelů a verzí na jeho internetových stránkách je nožné zakoupit jen 5. Je vyprodaný.
Cestu nabídky jakési „podznačky“ zvolil díky spolupráci s Louis Erard také třeba Alain Silberstein nebo Konstantin Chaykin. Ostatně tuto cestu si už zkusil i Richemond Group, když před lety, potichu a bez zbytečného humbuku, postavil značku Baume. Rozuměj, „podznačku“ Baume&Mercier. Nechtěl riskovat dobré jméno svých „slovutnějších“ značek, ale průzkumný balónek vypustil. Vždyť daný recept – Ralph Lauren a Polo – si už vyzkoušela celá plejáda módních domů. Takže … Proč tedy ne Grönefeld?
Co se nabízí?
Otázka tedy zní, co ony „podznačky“ nabízejí? Zjednodušeně řečeno – design „originálu“. Samozřejmě tak prosté to není, nicméně oním rozhodujícím spojovacím článkem je nesporně vzhled, a také konkrétní detaily na časomírách, které odkazují na mistry hodináře.
V případě nizozemských bratrů asi každého povede cesta od Gröne Manueel One k modelové řadě Grönefeld 1941 Principia Automatic. Ať už jde o ocelové pouzdro, tvar kónické korunky, mečové ručky, dlouhé indexy na číselníku. Ani v případě průměru pouzder nejsou daleko od sebe. Jen jeden milimetr v „neprospěch“ Manueel One. Jeho průměr činí 38,5 mm, výška bez sklíčka je 9 mm, s ním 10 mm, takže je o 0,5 mm nižší než Principie. Menší, nižší.
Zvláště verze Principia Salmon Dial má lososový odstín téměř totožný jako verze Bart´s One. Právě ten nám přijde nadmíru přitažlivý, samozřejmě pro někoho až moc výrazný. Velmi povedený je podle nás kontrast kruhového zrnění ve středu číselníku a jemně kartáčovaného vnějšího okruží s ručně vkládanými, diamantově leštěnými ocelovými indexy. Stejně jako kontrast zářivého až romantického lososového odstínu a modřených ocelových mečových ruček hodin a minut. Opět v kontrastu s předlouhou centrální sekundovou ručkou, svým koncem běžící nad ryskami minut či sekund.
Druhá verze Tim´s One je výrazně zdrženlivější díky svému odstínu německého stříbra. Nicméně, nepochybuji, že najde také dost příznivců až 8. května bude spuštěn prodej. Všech 2 x 150 kusů bude beznadějně vyprodáno doslova mžiku. Váhaví střelci, jako já při nedávném uvedení první verze, prostě nákup propásnou.
Doma v Oldenzaalu
Jestliže Principia odkazuje na rodné Nizozemsko obou bratří přímo pomocí tvarů můstků strojku, pak Manueel One to dělá nejen nápisem Netherlands na číselníku na pozici 6. Na ocelovém dýnku najdete mapu Oldenzaalu, asi 30tisícového městečka ležícího u německých hranic, kde v bývalé škole sídlí Grönefeld. Bratři Tom a Bart jsou v pořadí již 3. generací hodinářů tohoto rodu. Své rodinné historie, svého města si váží, a proto ona kopie historické mapa na dýnku s vyznačením místa jejich ateliéru.
Pod dýnkem hledejme strojek Sellita SW210, který vychází z ETA 2801 (proti němu má o 2 kamenová uložení více). Jde tedy o kalibr s ručním nátahem, se stopováním centrální sekundové ručky a s upraveným natahovacím mechanismem, aby pocit z nátahu odpovídal tomu, co zákazník zná v případě vlastních strojků značky. Parametry Sellity jsou klasické – frekvence 28 800 polokitů/h, rezerva chodu 42 hodin.
SW210 zvolil výrobce podle nás hned ze dvou důvodů – jednak, aby odlišil novinku od Principie se samonátahem. Také proto, že jde o poměrně nízký strojek s výškou jen 3,35 mm, takže pouzdro bude u obou kolekcí prakticky totožně vysoké.
Co tedy „podznačka“ Gröne kromě designu i jeho prvků a dostupné ceny nabízí? Rozhodně zpracování, které asi běžně u hodinek za tyto peníze nenajdete. Co naopak nemůže nabídnout? Naprosto mimořádnou techniku vlastních strojků Grönefeld. No, a teď se rozhodněte, zda to za to stojí. To je na vás.
Foto: Grönefeld
