Zkuste vyslovit otázku – na který typ kroku se spoléhá vlastně celé hodinářství? Naivní otázka, na kterou zná odpověď i jen málo seznámený s technikou fanda hodinek. Odpověď zní: přece švýcarský kotvový krok. Používá ho bezmála 99 % všech producentů hodinek. Takže to je onen svatý grál hodinářství, a to zvláště když jako chronometr takový strojek splňuje normu COSC? Ale, jděte, to si vážně myslíte?!
Asi si vzpomenete na soutěž britské admirality v 18. století o nejpřesnější námořní chronometr, jehož tehdejší nejlepší podobu sestrojil velký vynáleze a hodinář John Harrison. Šlo o přesnost hodin, aby se kapitán lodi trefil a doplul do cíle plavby.
No, a teď se posuňme o čtvrt století kupředu. Co myslíte? „Natřou“ to současné, krokovým mechanismem osazené hodinky, navíc seřízené na přesnost chronometru, námořním chronometrům J. Harrisona? Pokud jste odpověděli ano, pak jste pěkně na omylu. Nepřesnost soudobých strojků se švýcarským kotvovým krokem je taková, že při jednosekundové odchylce za den by loď byla na rovníku o půl kilometru někde jinde. Ano, čtete to správně, při odchylce 1 s/24 h. Jenže COSC považuje za chronometr hodinky s odchylkou -4/+6 s za 24 h. Jak by tedy dopadl kapitán používající pro měření zeměpisné délky soudobý chronometr s certifikátem COSC? Prachmizerně. Po 10 dnech plavby by loď zakotvila o 70 kilometrů někde jinde, než měla.
Cesta k přesnosti
Proč příměr s lodí uvádíme? No, protože kotvový krok je všechno, jen ne synonymem pro vysokou přesnost. Jistě, je vhodnou ekonomickou variantou, je spolehlivý, vydrží poměrně velké otřesy, je zavedený, masová výroba z něj činí ověřenou variantou, je … kde co, jen ne svatým grálem nejpřesnějších časomír. Důvod, proč v minulosti i sám velký Abraham-Louis Breguet vytvořil roku 1789 echappement naturel a uvedl je v hodinkách No.1135. Vytvořil dvacítku takových časomír, které sám označoval za přesné, protože nepoužil už v té době známý kotvový krok, ale chronometrový, volný a další.
Dnes je tohle všechno dávno pryč? Ale vůbec ne. Velký tvůrce 20. století George Daniels vytvořil Space Traveler I a II, hodinky, které šly přímo ve stopách Bregueta. Jen místo aby jedno krokové kolo pohánělo druhé, dal každému vlastní zdroj energie a označil systém za Double-Wheel Escapement.
Pak už se lavina nedala zastavit. Hledání jiného, přesného kroku byla spuštěna. Se svými řešeními přišli: britský hodinář Derek Prat, finský Kari Voutilainen, francouzský F.P. Journe, švýcarský Laurent Ferrier… a Bernhard Lederer, původem Němec pracující v St. Blaise ve Švýcarsku.
Nepředstavitelné: odchylka 0,18 s
Posledních 12 let se Bernhard Lederer kromě toho, že postavil svého času věčný kalendář s přesností na 800 let, zřejmě první tříosý tourbillon a zcela nemagnetický strojek do hranice odolnosti 100 000 Gausů, věnuje „honbě“ za unikátní přesností náramkových hodinek. Konkrétně v roce 2020 stvořil Central Ipulse Chronometer s volným krokem s dvojicí krokových kol a přímým centrální popudem.
O čem mluvíme? Mistr hodinář zvolil dvojici zela nezávislých soukolí, kterým dodávají energii dva pérovníky. Na ně navazují dvě klasická soukolí, ovšem s dvojicí 10sekundových mechanismů konstantní popudné síly pohánějících nezávisle a protisměrně dvě kroková kola. Něco jako dvě kotvy pak uvolňují konstantní energii nikoliv, že by vypouštěly kroková kola. Ta jsou z titanu a se zela novými tvary zubů, stejně jako s vlastním řešením jednoramenné páky se třemi paletami místo kotvičky. Další palety a popudný kámen je na vodítku a na hřídeli setrvačky. Dvě trojúhelníkové palety s minimálními plochami jsou na výčnělcích jednoramenné páky. Vše pro naprosto minimální tření. Lederer si je totiž velmi dobře vědom velké slabiny kotvového kroku, který ztrácí na cestě od hnacího péra k oscilátoru až 2/3 vší své energie. Je tedy vskutku neefektivní.
Výsledek modelu Central Ipulse Chronometer s volným krokem a dvojicí krokových kol s přímým centrální popudem? V roce 2020 potvrdila observatoře v Besanconu, že strojek má odchylku do -2/+ 2 s za 24 h. Práce Lederera na stavbě co nejpřesnějších hodinek pokračovala. Následoval kus s certifikátem dvojice nezávislých institucí a letos model Triple Certified Observatory Chronometer s trojicí certifikátů přesnosti jeho chodu. První měření hovořila o průměrné odchylce (kontrola z pětici pozicích) jen 0,5 s za 24 h. Při konečných měřeních dosáhla nejnižší průměrná denní odchylka pouhých 0,18 s za 24 h. Něco vskutku mimořádného, protože to znamená, že hodinky se odchýlí za rok od ideálu jen o 1,095 minuty. To je vskutku nepředstavitelný úspěch mechaniky.
Také neudiví, že Bernhard Lederer těchto hodinek Triple Certified Observatory Chronometer vyrobí jen 8 a cena každých, byť jsou v ocelovém pouzdře (904L) o průměru 44 mm a výšce 12,2 mm s voděodolností jen 30 m, tedy v tomto ohledu s banálními parametry, dosahuje 146 000 CHF. Také proč ne, unikátnost není v drahých kovech, ale v jedinečné přesnosti chodu strojku ověřené trojicí institucí. Jejich souřadnice najdete v půlkruhu sčítače mimostředné sekundové ručky.
Foto: Lederer Timeless Innovations
Lederer
Triple Certified Observatory Chronometer
Strojek: mechanický s ručním nátahem
Pouzdro: průměr 44 mm, výška 12,2 mm, ocel
Kalibr: CIC
Frekvence: 21 600 polokmitů/h
Rezerva chodu: 38 h
Kamenů: 45
Voděodolnost: 30 m
Edice: 8 ks
Cena: 146 000 HF
