Je zcela logické, že něco takového, jako je udílení Oscarů, ať už těch filmových nebo těch hodinářských, čímž myslíme Aiguille d´Or GPHG 2023, vždy doprovázejí otazníky. Skutečně je na místě, že hlavní cenu získal ten a ten?
Grand Prix d´ Horlogerie de Geneve (GPHG) má jednu obří přednost – je uznávanou mezinárodní cenou pro nejlepší hodinky roku. Zároveň má jednu velikánskou vadu – neúčastní se jí některá velká uskupení (například Swatch Group) stejně jako významné značky (Rolex atd.).
Přesto: zaplať pánbůh za GPHG i když není ideální. A to podle nás ani pokud jde o hlasování.
Zcela jednoznačně vysledujete, že zlatou ručku, tedy hlavní cenu Aiguille d´Or, po uplynulá léta měly šanci získat „jen“ ultratenké komplikované hodinky, než se mezi ně vklínil vloni MB&F Legacy Machine Sequential EVO. Letos jsme opět u komplikovaných hodinek. Vítězem se letos totiž stal Audemars Piquet Code 11.59 Ultra-Complication Universelle. Patří mezi vskutku ultra komplikované hodinky kombinující 40 funkcí a 23 komplikací (zda jich je vskutku tolik, je věcí označování komplikací) jako jsou: chronograf, flyback funkce, minutová repetice, Grande a Petit Sonerie, věčný kalendář, zobrazení data, dne, měsíce, roku, fáze měsíce, tourbillon, samonátah… Asi i vás zaujalo, že věčný kalendář je jednou položkou a jeho součásti – zobrazení dne, data, měsíce… jsou udávány samostatně. A to nemluvíme u chronografu o samostatně udávaném sčítači minut a hodin, stejně jako automatickém nátahu atd jako o komplikacích. Zkrátka tyto počty mají jediný cíl, dosáhnout vysokého čísla komplikací. Budiž, bez jasné definice komplikací (vše nad tři ručky je komplikace?) nemá cenu si „stěžovat“. Navíc je to skoro jedno kolik jich vlastně Ultra-Complication Universelle má.
Calibre 1000, který představuje 1140 dílů a technici ho vyvíjeli 7 let, je vskutku technickým skvostem. Navíc přichází na scénu v době, kdy skončil oblíbený i mezi novináři generální ředitel Audemars Piguet Francois-Henry Bennahmias, takže jakési „poděkování“ tu rovněž hrálo roli. On byl přece ten, kdo prosadil příchod nové řady nazvané příznačně za minutu dvanáct, tedy 11.59, protože bez ní by mohl Audemars Piguet bezmála skončil i jediné komerčně veleúspěšné řady Royal Oak. O ní nám řekla před lety tehdejší šéfka rady ředitelů z rodu Audemars, že je daný model stejně tak zázrakem jako prokletím pro značku. Ve své době jeho podíl dosahoval až 65 % všech prodejů. Tak velkou závislost na jediném modelu nechce nikdo.
Známe tedy vítěze. Do kategorie komplikovaných časomír bychom mohli zařadit celou řadu dalších vítězů jednotlivých kategorií. Třeba astronomické hodinky Bovet 1822 Récital 20 Astérium, které se recital za recitálem vyvíjejí. Měli jsme štěstí být v továrně, kde se rodí a byl to fascinující zážitek. Kategorii chronometrů zase oprávněně opanoval Ferdinand Berthoud a jeho Chronometre FB 3SPC.
Čtenář promine, že se nezastavíme u všech 20 kategorií, ale jen u těch, kde nás rozhodnutí jury zaujalo. Tak třeba dámské komplikované hodinky a Dior Grand Soir Automate Etoile de Monsieur Dior. Jen nám připadá, že jsou inspirovány podobně komplikovanými dámskými hodinkami Van Cleef & Arpels? Nebo Piaget a jeho „nekonečná“ série Antiplano? A další otazníky? Mezi sportovními hodinkami bychom našli hned 4 nominované přitažlivé konkurenty: Chopard Alpine Eagle Cadence 8HF se zcela odlišnou slitinou oceli a vysokou frekvencí 8 Hz (57 600 polokmitů/h). Co Doxa Army, legenda v nové, rozhodně přitažlivé podobě. Nebo vůbec první sportovní model Grönefeld 1969 DeltaWorks a nakonec i zcela nová generace IWC Ingenieur vracející se k původnímu designu od Géralda Genty, s rezervou chodu 120 hodin. My bychom si vybrali.
Podobně se můžeme zamýšlet nad Raymond Weil Millésime automatic small seconds. My bychom vsadili na Timeless HMS 003 a jeho vymykající se běžnému tvarosloví od designéra jménem Maël Oberkampf.
Náš odlišný výběr jasně naznačuje, co nám udělalo radost: cena pro tourbillon od Laurenta Ferriera u kterého jsme byli v jeho ateliéru, ocenění pro Ulysse Nardin a ikonický Freak (i když v poněkud přemodernizovaném pouzdře), inovativní Hautlence Sphere Series 1. A ještě speciální cena jury pro Svenda Andersona a Vincenta Calabrese. Pánové, kteří stejně jako L. Ferrier tolik znamenají pro hodinářství dneška.
Na úplný konec jsme si nechali trojici nezávislých hodinářů a značku. Jde o dvojici Petermann Bédat a jejich Chronographe rattrapante, Simona Brette (Chronométre Artisans) a Christopher Ward (C1 Bel Canto). Poslednímu sluší Petite Aiguille a už se těšíme, jak bude slušet i na našem zápěstí (objednávka naší komunity fandů se žel posunula až na únor).
Poslední odstavec napovídá, co nám kromě jiného chybí v GPHG: mnohem silnější zastoupení nezávislých a malých výrobců, kteří svým počtem už dávno předčili ty zavedené. Přičemž posledně jmenované bychom rádi rovněž viděli ve vyšším počtu v soutěži. No, snad v dalším, tedy 13. ročníku soutěže hodinářských Oscarů?
Foto: Fondation du Grand Prix d´Horlogerie de Geneve
