Chcete-li krátkou, či dokonce jednoslovnou odpověď na otázku položenou v titulku, pak zní: dražší. Rok 2026 skutečně přinese další zdražování hodinek, samozřejmě s rozdíly podle jednotlivých trhů, jednotlivých značek, modelů, a především podle použitých materiálů na jejich pouzdra. Nejzásadnější bude přitom růst zlatých časomír.
O kolik? Pokud budeme mluvit o USA, kde s cenami již v minulém roce hned dvakrát zamíchala původně avizovaná cla ve výši 39 % a následně snížená na 15 %, je růst od 1. ledna 2026 znám. Například Rolex zvýšil, katalogové ceny unikly na sociální síť, ceny zlatých kusů o 20 % (vezměme v potaz, že nyní je 4500 USD za unci zlata), ocelových o 10 % proti roku 2024. Ve Velké Británii je růst přibližně poloviční. Samozřejmě společně s Rolex jdou nahoru i další. Tudor o zhruba 5 %. Patek Philippe už rovněž sáhl na ceny, ale navýšení zároveň řešil snížením marže pro prodejce. Drahé značky jako Audemars Piguet, Vacheron Constantin a další si mohou dovolit nějaké to navýšení cen, protože to movití zákazníci snesou. Naopak střední vrstva kupujících už může odmítnout vyšší cenovku. To se týká už i takových značek jako Panerai, TAG Heuer, Omega a podobně. Nicméně dražší vstupy – zlato, titan (byť cena za unci je ve slitku do 50 USD), ocel, kaučuk…, stejně jako rostoucí náklady subdodavatelů tlačí výrobce, aby rovněž hnuly s cenami směrem nahoru. Takže? Očekávaný průměrný růst okolo 5 % nebude asi pro nikoho překvapením.
Jednoznačným trendem roku 2026 bude ještě silnější hlas tří skupin výrobců časomír: chytrých hodinek (roční prodeje Apple Watch jsou blízké 50 mil. ks), japonských producentů (jen Citizen hlásí meziroční růst objemu prodejů o 11 %), nezávislí a mikro brandy (z Francie, Itálie, Německa…). Výsledek? Export švýcarských hodinek neustále rok za rokem klesá a v roce 2024 dosáhl asi 15,4 milionu kusů. Tudíž trend velkých švýcarských uskupení je zjevný – vyvézt sice méně, ale za více.
Co z toho plyne pro českého zákazníka? Příliš dlouho neváhat po začátku nového roku s plánovaným nákupem nových hodinek, protože pokud se u vámi vybrané značky ještě ceny nepohnuly vzhůru, je větší předpoklad že později vzrostou, než že by zůstaly na stejné úrovni nebo dokonce šly dolů.
Zdánlivým překvapením roku 2026 je fakt, že zásadněji roste zájem o zlaté kusy, a to přes tak prudký růstu ceny tohoto drahého kovu. Tady ale pracuje psychologie – roste cena, je tedy o zlaté kusy zájem, mám ho tedy i já, navíc je to tak zvaně dobrá investice. Ke všemu výrobci zákazníkům nabízejí jako alternativu třeba keramiku, safírová pouzdra, tantal, platinu a jejich ceny rovněž rostou. I s odůvodněním, že opracování takových materiálů je mimořádně náročné. Částečně se tak „smaže“ propastný cenový rozdíl mezi zlatem a jinými materiály, než je ocel.
A rada pro české kupce? Velmi zvážit, zda s menším rozdílem v ceně zakoupit třeba safírový nebo zlatý kus. V druhém případě je to vyšší sázka na jistotu.
Jednoznačně posilujícím se trendem je nákup z druhé ruky, nebo jak se také uvádí, koupě na šedém trhu. Když ale Richemont Group, stejně jako třeba Rolex se svým programem RCPO, ukázaly, že stojí za to ve vlastní režii prodávat ověřené použité hodinky, přidávají se další. Richard Mille už s tím začal, chystají se k tomu Cartier či Audemars Piguet a někteří naznačují, že tam míří i Patek Phlippe. Ano, použité hodinky zakoupené v síti daných značek vyjdou dráž než na volném šedém trhu, ale jsou s garancí, potvrzením pravosti, zajištěním servisu atd.
Takže co poradit českému klientovi? Když už chce sáhnout po značkách z vyšší třídy, je na zvážení, zda nevydat více a nespolehnout se na garanci samotného výrobce.
Zatím jsme se jen dotkli tématu stále silnějšího zastoupení na trhu nezávislých a mikro značek. Ještě v nedávné minulosti je část zákazníků měla za „levnou“ alternativu ke koupi některých nedostupných modelů třeba od Rolex, Audemas Piguet a podobně. To se zásadně změnilo a trend posilování pozice nezávislých v očích celého hodinářského světa bude pokračovat a urychlovat se. Společně s růstem jejich prestiže ale i jejich ceny dané jak originálním designem, tak v řadě případů vlastními strojky či moduly, použitím nových materiálů. Takže alternativou k zavedeným modelům z nejvyšší kategorie jsou už dnes stejně tak Czapek Geneve jako Grönefeld, H. Moser & Cie., Armin Strom, Ressence, Laurent Ferrier, David Candaux. V nižších cenových úrovních třeba: Wen, Massena LAB, Done Watch, Awake, Baltic … Na scéně je rovněž doslova nebývalá plejáda unikátních hodinářů jako: Daizoh Makihara, Xinyan Dai, Hazemann & Monnin, Kallinich Claeys, Nicolas Delaloya, Raul Pages, Kiwame či Kurono Tokyo, Felipe Pikullik…
Ve Švýcarsku se uskutečnila vůbec první studie o nezávislých hodinářských společnostech, kterých bylo osloveno zatím 220. Jednoznačným závěrem studie je fakt, že tyto společnosti jsou otevřené, upřímné i v cenové oblasti, velmi kreativní. Přes svoje zranitelné postavení vzhledem k nemožnosti vytvářet silný tlak na subdodavatele, jsou pro rok 2026 mimořádně optimistické.
Co z toho plyne pro zákazníka? Z jedné strany mu nezávislá scéna „komplikuje“ život svojí velmi pestrou nabídkou, z druhé je alternativou k zavedeným značkám a mnohá jména, která se ještě před jednou dekádou vysolovala s jistým despektem, jsou dnes hvězdami hodinářského nebe. Takže pro českého klienta je sázka nikoliv na známá jména, ale nová, zajímavou možností a v některých případech dokonce investiční příležitostí.
Je jen na každém z nás fandů časomír, zavčasu se zorientovat jaké možnosti nabízí hodinářský trh v roce 2026. Držíme vám palce.
Foto: Felipe Pikullik, Daizoh Makihara, Delaloye, Hazemann & Monnin, Kallinich Claeys
