Když jsem navštívil Les Ateliers Louis Moinet ve švýcarském Blaise, poznal jsem dvě sběratelské vášně jejího zakladatele a kreativního ředitele Jean-Marie Schallera: historické hodiny vytvořené samotným Moinetem a meteority. Obou artefaktů má celé sbírky. Ty ho také inspirují k tvorbě, jako například k zatím poslední novince, modelu Starman.
Vysvětlení, jak vznikl nový kus je prosté: „Mezi poklady mé osobní sbírky patří meteority, které mají fascinující příběhy“, uvádí pan Schaller a dodává. „Jeden konkrétní, Jbilet Winselwan, je známý přítomností aminokyselin, molekul, které jsou považovány za stavební kameny samotného života. Byl jsem fascinován těmito stopami života ve vesmíru, a tak jsem se rozhodl začlenit fragment tohoto meteoritu do časomíry s názvem, který vznikl zcela přirozeně: Starman“.


Není se čemu divit, stačí se podívat na číselník kusu se zlatým pouzdrem (růžové nebo bílé, 2 x 12 ks) o průměru 47,5 mm. Je vyříznutý z meteoritu Gibeon z prehistorické doby se vzorem označovaným jako Widmanstatten. Díky speciální receptuře byl obarven na tmavě modrou barvu. Nad tímto základem je druhý číselník ze safírového disku s malovanou, a to luminiscenční hmotou, mapou hvězd. Ve tmě pak září doslova jako nebeská báně. Dalším unikátem je fragment „živoucího“ meteoritu na pozici 12.

Na pozici 6 je pak minutový létající tourbillon, jak se označuje tato komplikace, jestliže nemá na čelní straně můstek. Navíc je v kleci umístěn mimostředně. Dále hovoříme o strojku s ručním nátahem, který nabízí rezervu chodu 96 hodin, protože používá dvojici pérovníků systému volte face. Což znamená, že jsou vzájemně k sobě otočeny jeden čelně a druhý zády. Společně pak jsou bubínky svým ozubením v záběru přes pastorek a společně dodávají energii soukolí strojku. Přitom ten pracuje na frekvenci 28 800 polokmitů/h.


Co asi většinu obdivovatelů této značky zaujme stejně jako tato technika, je i designová stránka věci. Pod sklíčkem v dýnku totiž vidíte nejen tečky vzdálených hvězd, ale i ručně malovaných 7 planet Sluneční soustavy se sluncem uprostřed. Ty nejmenší mají v průměru jen 2 mm a jsou umístěny na mřížku nad strojkem jako by rámovala celý vesmír. Ještě ke všemu rozmístění planet není nahodilé, ale odpovídá datu 21. března 2013, kdy pan Schaller v observatoři Neuchatel odhalil skutečného tvůrce prvního chronografu na světě (1816) – Louise Moineta.
Foto: Louis Moinet
Louis Moinet
Starman
Strojek: mechanický s ručním nátahem
Pouzdro: průměr 47,5 mm, zlato
Kalibr: LM
Frekvence: 28 800 polokmitů/h
Rezerva chodu: 96 h
Kamenů: 26
Voděodolnost: 30 m
Edice: 2 x 12 ks