S trochou nadsázky se můžeme zeptat: co by byl James Bond bez Bivera? Samozřejmě mluvíme o Jean-Claude Biverovi. A stejně můžeme položit i otázku: Co by byla Omega bez Bivera? Co Blancpain a Hublot bez Bivera? Co by to bylo za hodinářství bez tohoto 74letého muže (narozen 1949 v Lucemburku). Impulsivního, zapáleného, charismatického guru hodinářského marketingu.
Není nad osobní zkušenost. Zažili jsme ho v době, kdy byl Hublot značkou s obratem jen 25 milionů CHF, aby ji po čtyřech letech prodal LVMH za bezmála půl miliardy. Šéf LVMH tehdy cenu doprovodil konstatováním – dobrá koupě, získal jsem totiž Bivera. Víte, jak probíhala jeho prezentace hodinek? V malém kroužku novinářů prezentoval hodinky Hublot spojené s fotbalem: hlavičkoval s míčem, kopal ho po zemi, vytahoval hodinky z kapes a dával nám je do rukou, smál se a zářil.
Hodinky pro Bonda
Vždy strhával svojí energií, nápady. Těmi oplýval od první práce v roce 1974 pro Audemars Piguet, aby následně koupil „mrtvou“ značku Blancpain za 22 000 CHF (Swatch Group ji zpět prodal už za 25 milionů CHF). V prvním roce na výstavě Baselworld neměli ve výloze jediné hodinky. Po protestech organizátora v druhém roce vystavili jedny, které následně doprovodila cedulka – vyprodáno. Přitom jediný obchodník chtěl 50 kusů ve zlatě, přičemž produkce značky v začátcích činila jen 97 kusů ročně.
Když prodal Blancpain, byl sice milionář, ale bez cíle. Získal ho prací pro Omegu jako nejmladší viceprezident. To on přesvědčil Hayeka (šéf Swatch Group) – pojďme do partnerství s Jamesem Bondem. „Chtějí milion. Může jim ho dát? Dej.“ Tak se prý odehrál rozhovor a počátek novodobé slávy Omegy. Co by byla bez 007, a co by byl agent bez svých hodinek?!
Výjimečnost Bivera není jen v tom, že jeden den boxoval s hodinkami TAG Heuer na počest Mohameda Aliho v New Yorku, a na druhý den uzavíral dohodu s čínskou vesmírnou agenturou, aby TAG Heuer byly první hodinky na Marsu. Je i v tom, jak dokázal podpořit techniku a techniky: hodináře Pigueta a unikáty Blancpain, mistra Mathiase Butteta (bývalý šéf studia BNB), manažera Dufoura (dnes šéf Rolexu), technika Guy Semona (šéf vývoje LVMH) …
A stejně tak bez mrknutí oka zamířil ke smart watches, a na druhou stranu k převratnému strojku Zenith bez klasického krokového ústrojí. Vizionář. A jaká byla na zdánlivém konci kariéry jeho poslední vize? „Snad značka s mým jménem?“
Posledních 5 minut
Jeden z největších sběratelů hodinek, část sbírky nedávno prodal v aukci, boháč, člověk, který vedl značky Blancpain, Omega, TAG Heuer, Hublot a nakonec celou hodinářskou divizi LVMH. Co ještě mohl chtít? Čeho ještě dosáhnout? Právě umístit vlastní jméno na číselník vlastní časomíry. Toto nesplněné přání se rozhodl realizovat se svým 23letým synem Pierrem. Na uvedení své značky v závěru března, nikoliv náhodou tím do značné míry dokonce zastínil zahájení výstavy Watches & Wonders, řekl asi toto: moje hodinářská značka Biver, to je posledních 5 minut mé 50leté kariéry v hodinářské branži. A tak je tu Biver Carillon Tourbillon ve čtyřech verzích: titanové pouzdro, titan a zlato, zlato, provedení s drahými kameny. Cena – od půl milionu po 1,3 milionu euro. Šokující?
První je celozlatá verze, následuje kombinace zlata a titanu a třetí model je z titanu.
Asi ani ne. Jean-Claude Biver a jeho syn Pierre volili jednu ze dvou základních cest – začít „pomalu“ a jít vzhůru nebo naopak stanout na „vrcholu“ a pozvolna se vydat dolů. V případě Bivera je B správně. Navíc jde o dvě vrcholné komplikace, které nekorunovaný král marketingu obdivuje nejvíce. Takže kalibr JCB-001, (374 dílů), má frekvenci 21 600 polokmitů/h a rezervu chodu 72 hodin. Hlavně ale spojuje minutový tourbillon a carillon repetici. V druhém případě hovoříme nikoliv o repetici s dvojicí zvučných těles, ale s trojicí, kdy čtvrťové nebo desítkové odbíjení má na starosti hned trojice kladívek středního tónu. Nejhlubší tón doprovází odbíjení hodin, čtvrtě či desítky minut střední a nejvyšším tónem je odbíjen počet minut „připočtených“ ke čtvrtím nebo desítkám. Tímto krátkým vysvětlením nechceme říct, že jde o cosi naprosto unikátní, vždyť carillon repeater postavili: Panerai, Ulysse Nardin, Speake-Marin … Podobně jako Carl F. Bucherer (360 000 CHF) nebo Patek Philippe ref. 3939 nebo 5303J (přes 600 000 CHF). Uvádíme příklady také proto, aby bylo zřejmé, že cena od Bivera není až tak šokující a „ulítlá“.
Kde čerpá inspiraci
Ale zpět ke strojku. Má průměr 34 mm, můstky ze zlata, rotor z platiny pozlacený, vše perfektně zpracováno, 44 kamenů, o dodávku energie se stará mikro rotor. Teď to přijde – žádný manufakturní strojek se ale nekoná. Kalibr vyvinuto Cercle des Horlogers sídlící v Les Hauts-Geneveys poblíž Neuchatel. Biver zvolil jasnou cestu – podívejte se, kdo s námi spolupracuje. Ti nejlepší. Moderní přístup, který se ve švýcarských horních patrech hodinářství stále více prosazuje. Přičemž naopak zavrhnul – podívejte se jaký strojek jsme po x letech vývoje postavili.
Z druhé strany, návrh kalibru je věcí vlastního vývoje, idejí a představ. Proto si dovolíme spekulovat, že strojek čerpá inspiraci z dob mládí Jean-Clauda Bivera u Jacquese Pigueta, jehož otec Louis Elisée Piguet byl jedním z největších mistrů komplikací. Právě tam hledejme repetice Blancpain u dob pod vedením Bivera. A dost možná i styl písma nové značky je odtud. Ani to není vše, na designu se podílel také Philipp Girard, s nímž Jean-Claude rovněž spolupracoval za dob svého působení v Blancpain.
Tím jsme se dostali k designu novinky. Opět, můžeme vysledovat kombinaci moderního a klasického designu. Byl vytvořen v koordinaci se společností M-Design založené Miodragem Mijatovićem a jeho manažerem produktového designu Philippem Girardem. Co vyniká? Rozhodně minutový tourbillon s trojicí ostrých ramen a se stejného stylu můstkem. Moderního stylu. No a pak je tu fakt, že číselníky jsou z kamene – modrého sodalitu nebo stříbřistého obsidiánu. Přičemž v obou případech jsou číselníky mírně vyklenuté, což je u kamenné plochy o síle jen 0,6 mm v nejtenčím místě a 1,15 mm v nejsilnějším, opravdu náročná disciplína. Třetím výrazným prvkem je kovový tah. Pět článků s tvary trojúhelníků, takže především ve zlatě vytvářejí pěknou hru odlesků. Samotné pouzdro má průměr 42 mm, výška činí 13,7 mm, voděodolnost je 50 m, což na repetici není málo. Opět důvod – nositelnost.
Co tedy dodat? Pustit se do nějakých těch výtek? K čemu. Naopak, je obdivuhodné, když někdo věnuje svých „posledních 5 minut“, stejně jako své peníze, energii, znalosti vlastní značce a povede se mu to. Přičemž na vysoké úrovni. Tu vysvětluje „nekorunovaný král“ takto: „Lidé chtěli vidět, co dokážeme, a myslím, že by byli zklamaní, kdyby první věc, kterou jsme udělali, bylo něco jednoduchého, obyčejného.“ Toho se nechce dopustit značka a jejich zakladatelé ani napříště, kdy chtějí uvést: věčný kalendář, chronograf a tříručkový model. Prozatím počítají s roční produkcí nejprve 12 kusů, a pokud se jim podaří navýšit počet zaměstnanců, tak 20 kusů a snad 50 kusů. Co říct o pochybnostech některých, že za půl milionu euro nebude Carillon Tourbillon prodejný? Už jsou vyprodáni na 2 roky dopředu. Nedivíme se, kdo by nechtěl mít na zápěstí hodinky se jménem Biver? My rozhodně ano.
Foto: Biver, Sébastien Agnetti
Biver
Carillon Tourbillon
Strojek: mechanický s automatickým nátahem
Pouzdro: průměr 42 mm, výška 13,7 mm, titan/zlato
Kalibr: JCB-001, průměr 34 mm, 374 dílů
Frekvence: 21 600 polokmitů/h
Rezerva chodu: 72 h
Kamenů: 44
Voděodolnost: 50 m
Cena: 520 000/1 350 000 euro
