Zcela otevřeně – svět chce být klamán. To platí i pro tikající svět. Mám na mysli kolik povrchnosti je například spojeno s tématem potápěčských hodinek. Za tak zvané „potápky“, což je děsuplný název, jsou obecně považovány hodinky, které mají voděodolnost pouhých 200 m a mají jednosměrně otočnou lunetu. A tohle, že jsou modely, které by měly vyhovovat potápěčům? Nesmysl. Naproti tomu třeba Singer Divetrack, to je jiná. V čem?
Dalo by se říct, že tyhle hodinky jsou postaveny „kolem“ základní myšlenky – potápěč potřebuje sledovat čtyři časy. Čas ponoru, čas dekompresních zastávek, stejně jako čas od jednoho ponoru k druhému, a nakonec čas do letu letadlem domů. Z toho jasně plyne, jak postavit vskutku potápěčské hodinky. Do centra pozornosti postavit minutovou ručku, která zobrazuje čas ponoru. Neopominout přitom sekundovou ručku, aby zřetelně potvrzovala chod strojku. Naopak upozadit hodinové zobrazení, protože běžné ponory se měří na minuty a s hloubkou ponoru se zkracují. Naopak nevynechat 24hodinové zobrazení. Ano, v tom je Divetrack novinkou. Jeho největší inovace.
Novinkou je …
Samozřejmě, že známe ryzí potápěčské časomíry, které 24hodinový sčítač nevnímají jako zavedené zobrazení dne a noci, ale jako ukazatel toho, že odtlakování kabiny, které zažíváme v letadle, přichází pro potápěče absolvujícího několik po sobě jdoucích ponorů v úvahu až po 24 hodinách. Jinak hrozí zdravotní problémy. Jenže to není totéž, co nabízí novinka. Ta, po stisku tlačítka na pozici 2 s červeným ochranným můstkem, spustí chronograf. 24hodinový chronograf. Skákající minutovou oranžovou ručkou s velkou luminiscenční plochou ukáže čas ponoru, jednosměrně otočnou lunetou pak podle chystané hloubky a doby ponoru nastavíte případný okamžik, kdy je nutná dekomprese, na což vás upozorní nápis Decopression.
Co je podstatně nové, je 24odinový sčítač chronografu v centru číselníku s bílým luminiscenčním krátkým hrotem. Jednak má škálu s číslovkami 2 až 24. Zároveň je kruh rozdělen na trojicí dílů s nápisy: Chill, Dive, Fly. První úsek v pásmu do 6 hodin bychom mohli přeložit jako – vychladnout. Dát si pauzu po prvním ponoru. Proč?
Při opakovaném ponoru do hloubky asi 25 metrů po dobu 15 až 20 minut je na místě dodržet od prvního ponoru časový odstup zhruba 5,50 až 6,30 hodiny. Zjednodušeně asi 6 hodin. To je ona první výseč 24hodinového chronografu v centru číselníku. Jinak řečeno, odpočiňte si, zbavte se přebytečného dusíku v krvi, mezitím zkontrolujte vybavení, připravte novou láhev… Teprve potom jděte pod hladinu.
Právě v tomto čase, tedy schematicky s ručkou v rozmezí 6 až 18 hodin v druhém poli označeném Dive, jděte znovu pod vodu. Nakonec je tu třetí pole ručky 24hodinového chronografu, které určuje, že by od prvního ponoru mělo uběhnout zhruba 24 hodin, než nastoupíte do letadla na cestu domů. Jde o to vyhnout se dekompresním problémům při odtlakování kabiny letadla. Což je adekvátní výstupu nad 700 m nad mořem. Hovoří se o problémech „létající bubliny“. Tak nazvala náročné testy DAN (European Diving Safety Laboratory), která exaktně změřila možné zdravotní komplikace. Nejde tedy o žádné mýty, ale vědecky ověřené testy.
Originalita designu
Asi toho, kdo se ve skutečnosti nepotápí a zhlédl se jen ve vnější originalitě hodinek, tohle všechno ani moc nezajímá. Pro mne je to jen dalším důkazem, že mluvíme o skutečných potápěčských hodinkách, k nimž je na místě přistupovat jako k instrumentu pro tento sport. Že je model ještě ke všemu přitažlivého vzhledu, tím lépe.
Tak tedy, pouzdro o poměrně značném průměru 49 mm, na zápěstí neoprenu to tak nevypadá, je z titanu třídy 5, to kvůli odlehčení a jeho anti korozní ochraně. Proto trochu překvapí, že naopak jednosměrně otočná luneta je z oceli. Pravda, z tak zvané námořní oceli, což je materiál zahrnutý zhruba do 10 tříd a z nich nejznámější pro stavbu lodí je ocel třídy AH36. Důvod jejího použití je zjevný, luneta má tvořit kromě jiného i jakými zpevňující prvek pro případ rázů hodinek o kameny pod vodou. Škála lunety je z materiálu kombinujícího hliník a keramiku, samozřejmě s luminiscenčními prvky a minutovými ryskami pro prvních 20 minut. Na rozdíl od častěji používané škály pro prvních 15 minut. Důvod je opět zřejmý. Tento model počítá s hlubšími ponory, a tudíž delší dobou pro dekompresi.
Kde číst hodiny
Tvar pouzdra o značné výšce 19,67 mm, později vysvětlíme důvod, tvoří jakousi ochrannou klec strojku a safírového plochého sklíčka zřejmě o výšce nějaké 3 mm. Z druhé strany luneta s celkem 24 plochými zuby nepřesahuje obrys pouzdra. Tudíž nebude v neoprenových rukavicích příliš snadné uchopit ji a otočit s ní. Podobně jako odchýlit do strany červený můstek ochrany tlačítka spouštění a zastavování chronografu. Naopak nulovací tlačítko na pozici 10 není chráněno, zato částečně zapuštěno do pouzdra. Aby nedošlo k nahodilému resetování, funguje tlačítko jen tehdy, je-li chronograf zastaven. Doplňme, že na pozici 8 je automatický héliový ventil a na pozici 4 klasická šroubovací korunka.
Model Divetrack vychází z předchozí řady nazvané Flytrack, kde je ručka hodin nahrazena hrotem pohybujícím se po škále vnějšího okruží číselníku. Což by v tomto případě mátlo, takže byla zvolena zcela nová podoba, kterou je safírový prstenec upevněný k spodní části pouzdra šesticí šroubů. Díky klenutému tvaru středové části pouzdra se pak za tímto safírovým prstencem pohybuje okruží zobrazující hodiny rozdělené na čtvrtiny. Orientační čas tedy odečítáte mezi nožkami pootočením zápěstí ruky kolmo k očím. Asi je to jen věc zvyku. Hledání správné ručku či rysku na číselníku není o nic rychlejší. Právě neobvyklé řešení zobrazení hodin je důvodem, proč hovoříme o bezmála dvoucentimetrové výšce pouzdra.
Dýnko se vsazeným sklíčkem nese označení o voděodolnosti 300 m, hlavně ale otevírá pohled na nesporný unikát, centrální chronograf, nebo-li na strojek AgenGraphe od studia Agenhor (založen 1996) založeného mistrem hodinářem Jean-Marcem Wiederrechtem. Strojek testovaný v nikoliv běžných 5, ale všech 6 pozicích, který má 479 dílů je unikátní v mnoha ohledech. Vezměme jen kombinaci vertikálního, tedy sloupkového chronografu s prvky vačkového řešení nebo fakt, že rotor automatického nátahu není pod strojkem, tedy nezakrývá ho, ale je pod číselníkem. Ke všemu hovoříme o skákajících minutách a hodinách chronografu, aby čtení měřeného času bylo exaktní. Naopak sekundová ručka se pohybuje plynule. Opět, aby potápěč vnímal, že hodinky fungují. Náročnou konstrukci strojku o průměru 34,4 mm a výšce 8,27 mm dokládá kromě jiného i fakt, že je použito celkem 56 kamenových uložení.
Všechna ta osobitost: designová, materiálová i technická sebou nese dvojici vážných omezení. Hovoříme jen o počtu 25 vyrobených kusů ročně a ceně 85 000 CHF. A tak můžeme jen tiše závidět těm, kdo je získají a budou se jimi oprávněně chlubit.
Foto: Singer Reimagined
Singer Reimagined
Divertrack
Strojek: mechanický s automatickým nátahem
Pouzdro: průměr 49 mm, výška 19,7 mm, titan, ocel
Kalibr: SR-401, průměr 34,4 mm, výška 8,27 mm, 479 dílů
Frekvence: 21 600 polokmitů/h
Rezerva chodu: 72 h
Kamenů: 56
Voděodolnost: 300 m
Edice: 25 ks/rok
Cena: 85 000 CHF
