Rádi tento příměr používáme, i když jsme si vědomi, že „pokulhává“. Nicméně – podle Credit Suisse bylo v roce 2014 na světě 33,7 milionu dolarových milionářů. O sedm let později, tedy v roce 2021, už jich bylo 56 milionů. Přibylo jich zhruba 22 milionů a pakliže bychom si představili, že všichni chtějí vlastnit doklad o svém bohatství – nové hodinky Rolex, na toho posledního z milionářů přijde řada až v roce 2043. Logicky. To, když přijmeme nikým oficiálně nepotvrzený fakt, že roční produkce časomír s korunkou dosahuje zhruba hranice milion kusů. Takže co s tím?
Předně kupec musí vzít na vědomí, že ceny modelů dané značky, nehledě na jejich horší nedostupnost, rostou. Například DateJust Oystersteel 41mm v roce 2020 byl v Anglii za 6 300 GBP a tentýž kus bylo možné vloni koupit za 6 800 GBP, což je činí za 3 roky nárůst o 7,9 %. To není nijak hrozné. Jenže průměrná cena ostatních modelů v katalogu firmy vzrostla za 3 roky až o 20 %. A dále roste i nyní. Pravda v průměru se od 1. ledna 2023 zvedla prodejní cena v Evropě jen asi o 2,5 %. Konkrétně: Submariner v oceli stojí v Anglii o 200 GBP (2,7 %) více, ocelová Daytona o 350 GBP (2,9 %) a tak podobně. Naproti tomu Day-Date 40 mm v bílém zlatě vyskočily z 31 450 GBP na 35 000 GBP, což je nárůst o 11,3 %. Růst cen sebou vleče nejen inflace, zvyšující se náklady výroby atd, ale i samotná nedostupnost časomír.
Do jisté míry je to tedy pro prodejce „chtěná“ situace. Ta vloni vyvrcholila v období konání výstavy Watches & Wonders, kdy ženevští obchodníci takto zvýšili ceny: Oyster Perpetual 41 mm se žlutým číselníkem podražil z 18 000 na 26 200 euro, s bledě modrým z 32 500 na 48 000 euro, ale třeba tentýž odstín v rozměru 36 mm poskočil z 22 000 na 45 000 euro. Po tomto skoku pak v červnu následoval návrat na původní ceny a někdy i propad pod ně. Například Oyster Perpetual 36mm, ocel s růžovým číselníkem se z výšky 34 000 euro propadl na 16 000 euro. To byl okamžik, který na chvíli zatřásl trhem, myšleno šedým/sekundárním trhem. Někdo snad dokonce doufal, že se ceny na něm, elektronických prodejních platformách, přiblíží těm prodejním. Chyba lávky.
Stále platí, že například za nenošený model Daytona dáte na sekundárním trhu asi dvojnásobek toho, co byste zaplatili v prodejně. Ale u některých kusů dosahuje skok až desetinásobku. Proč? New York Times to vysvětlil takto: „Čím těžší je něco získat, tím více lidí to chce.“ A nic na tom nemění fakt, že třeba na největší elektronické prodejní platformě Německa, a možná i světa, je v jediný okamžik nabízeno přes 90 000 hodinek s korunkou.
Rolex si je dané situace vědom, a kromě jiného i proto dal na vědomí, že zahájí svůj vlastní certifikovaný prodej použitých hodinek (Rolex Certified Pre-Owned). Prodejci, kteří mají informace o tom, komu zboží prodali, mohou v budoucnu vykupovat nejméně 3 roky staré kusy, které následně musí projít servisním střediskem. Díky tomu dostanou 2letou záruku. Dobrovolně se do programu může zapojit každý prodejce a stanovovat si také svoji cenu za repasované časomíry. Nepůjde o právě jednoduchou a levnou záležitost, a tak se asi nedá předpokládat, že by Certified Pre-Owned přinejmenším v nejbližší době zásadně ovlivnil trh. Takže? Počítejme s tím, že v krátkodobém a možná i střednědobém horizontu bude sháňka po korunce dál trvat.
Foto: autor
