Máme to jaksi v povaze, že to, co prožíváme, považujeme za neměnné. A když k tomu ještě přidáte staletou i podstatně starší historii například švýcarských hodinářských značek – Blancpain založen roku 1735, Vacheron Constantin 1755 (navíc se chlubí nepřetržitou existencí) – zdá se, že se nic nemění. Ani nemůže, tak to přeci je 288 nebo 268 let. Ale ono tomu tak ani náhodou není, jen my vše poměřujeme délkou své paměti a ta je, jak známo, ošidná. Takže třeba zmíněný Vacheron Constantin. Ne tak dávno, v roce 1987 tento nejstarší nepřetržitě vyrábějící hodinky švýcarský producent koupil šejk ze Saudské Arábie Ahmed Zaki Yamani, který ho prodal až v roce 1996 společnosti Vendome Luxury Group. A obdobně je na tom celá dlouhá řada dalších značek. Změny se v nedávné době dotkly značek: Breitling, Doxa, Vulcain … Před doslova několika dny došlo k dalšímu, tak obřímu prodeji v hodinářském světě, že ho musí schválit švýcarský antimonopolní úřad. Řeč je o akvizici firmy Bucherer, pravděpodobně největšího soukromého obchodníka s hodinkami, společností Rolex. Vlastní totiž celkem 100 prodejních míst, mezi nimiž jsou třeba i obchody jako TimeMachine v New Yorku s plochou 500 000 čtverečních stop. Obr. No a tento obr s 10 prodejnami v USA, je v Evropě přítomen například ve Švýcarsku (kdo by si nevšiml několikapatrového obchodu třeba nedaleko ženevského nábřeží), Anglii, Německu, Francii, Dánsku, Rakousku … V 53 prodejnách prodává Bucherer hodinky Rolex a ve 48 Tudor. Tohle spojení tedy není věcí dané obchodní transakce, ale traduje se od roku 1924. Takže proč nepokračuje dál tak, jako dosud?
Podle oficiálního vyjádření se rozhodl Jörg G. Bucherer, majitel podniku z třetí generace rodu, jehož čisté jmění se v roce 2016 odhadovalo na 1,75 miliardy CHF, prodat ho kvůli „absenci potomků“. Firmu formálně vede od roku 1976, když ji v roce 1888 založil Carl Friedrich Bucherer. Nedovolujeme si „šťourat“ v rodinné historii, nicméně měli jsme možnost se sami setkat s vnukem majitele, který nám byl představen jako pokračovatel rodové tradice. Pravda, je už to nějakých 7 let. Takže skutečný důvod prodeje? Ale to není podstatné.
Každopádně, firma bude dál relativně samostatně pokračovat ve své práci. A protože ve všech těch ujištěních obou stran, jak je to dobré řešení, není ani slůvko o Bucherer Montres SA, což je producent více než 30 000 časomír ročně, můžeme jen spekulovat: bude pokračovat výroba těchto časomír pod vedení Saschi Moeri i nadále? Projeví se nějak Rolex, jako nový vlastník obchodní sítě Bucherer, i v tomto směru? Uvidíme. Každopádně nic není zjevnější, než jedno – škrtněte neměnnost ze slovníku švýcarského hodinářství.
Foto: Carl F. Bucherer
